Kaple sv.Jiljí v Josefově

Fotografie kaple sv. Jiljí

Z kroniky veřejné pravoslavné kaple sv. Jiljí v Josefově

V následujících odstavcích budeme postupně uveřejňovat jednotlivé záznamy z kroniky kaple, tak jak je pořídil první kronikář, pan Antonín Hofmeister.
Oskenovaný originál v rozlišení 2570x3550 nožno číst zde

Počátky pravoslavné církevní obce v Josefově

Z popudu továrníka Vladislava Čerycha v Josefově ustavila se zde roku 1920 náboženská obec pravoslavná pod názvem Pravoslavná církevní obec v Praze - odbočka Josefov n. Met.
Obec měla při svém vzniku 9 duší.
Bohoslužby konány byly nejprve v bytě Vladislava Čerycha ve vile č.p. 229, později v jedné třídě Komenského školy, v starém důstojnickém paviloně č.p. 9 v Josefově. Třída byla Okresním školním výborem ve Dvoře Králové n. L. propůjčena zdarma.
Bohoslužby vykonávali:
Jeho Přeosvícenost Vladyka Gorazd, eparchiální episkop českomoravskoslezký z Prahy,
Jeho Přeosvícenost Valdyka Sergej, ruský vikariátní episkop z Prahy,
Jeho Osvícenost JUDr. Miloš Červinka, mitroforný protopresbyter z Prahy
O. Pavel Šrom, presbyter z Prahy,
O. Vít Abrahám, presbyter z Prahy.

Ježto během doby pro příliv věřících místnost nepostačovala, svým umístěním nevyhovovala a také úprava posvátnosti bohoslužebných úkonů neodpovídala, předsevzal si Vladislav Čerych postaviti zváštní veřejnou kapli. Zprvu hodlal ji postaviti v zahradě své vily, pak v okolí domu č.p. 179 při silnici vedoucí z Josefova k nádraží, až, uváživ všechny okolnosti, rozhodl se pro místo poblíž města, kde by kaple svému účelu nejlépa vyhovovala.

Na 29. dubna 1932 svolal Vladislav Čerych do hotelu "Družstvo" schůzi pravoslavných, kde se o stavbě kaple jednalo a hned rozhodlo, Vlad. Čerych předložil stavební plán vypracovaný již r. 1920 stavitelem Nekvasilem z Karlína (alternativa A). Plán byl Vlad. Čerychem a architektem Otto Kubečkem z Jaroměře poněkud přeměněn a Jeho Přeosvíceností Vladykou Gorazdem schválen. Vladislav Čerych prohlásil, že je ochoten polovinu nákladů hraditi sám, později se dokonce zaručil i za druhou nekrytou polovici smluvního obnosu vůči stavitelské firmě. Usneseno, aby každý člen místní pravoslavné obce dobrovolně na výstavbu kaple přispěl a to buď peněžitým obnosem nebo odpracováním na staveništi.

Na to ustavil se Stavební výbor:

Zároveň ustavila se Komise pro dobrovolnou pracovní povinnost resp. komise výkupní K pracovní povinnosti se přihlásili:

Dne 8. března 1932 podána byla žádost obci Josefovské za přenechání pozemku a materiálu do základů a dne 4. května 1932 žádost Eparchiální radě české pravoslavné eparchie v Praze za povolení k stavbě (ex praesidio), aby v provádění stavby nenastaly zbytečné průtahy a by mohlo býti využito příhodného počasí.

Obec Josefov na pochozí komisi dne 20. března 1932 navrhla před stavebním výborem ústně tři parcely nacházející se vesměs před bývalou Jaroměřskou bránou, z nichž jako nejvhodnější jevila se část číslo parc. 14/31 ve výměře 99 m2 v rohu parčíku u Lípy Svobody a žádáno dne 23. března 1932 za její přenechání. Toto místo navrhli Radoslav Kolár a presbyter O. Pavel Šrom.

Dne 4. dubna 1932 sešla se na místě obecní stavební komise za vedení Františka Šulda, jakožto referenta obecního stvebního odboru. Vyjma členů tohoto odboru byli přítomni starosta města Karel Mazáč, referent obec. zemědělského odboru František Wolf, vedoucí voj. stavebního okruhu kpt. Josef Šroll, arch. Otto Kubeček a továrník Vladislav Čerych s několika interesenty. Na parcele byla zřízena laťková konstrukce stavby, aby mohl býti posouzen celkový vzhled. Shledáno, že místo bylo šťastně zvoleno. Na návrh stavebního odboru městská rada ve finanční komisi věnování části této parcely obecnímu zastupitelstvu doporučila.

Obecní zastupitelstvo jednalo v této záležitosti ve schůzi dne 28. dubna 1932. Sloužiž obecnímu zastupitelstvu Josefovskému jen ku cti, že, ač složeno z větší části z členů proti každé cirkvi krajně zaujatých, k návrhu národních demokratů bez debaty usnesení městské rady schválilo.

Po předběžném soutežení nabídek na stavbu přijata byla nejlevnější nabídka Fy. Kubeček a Steklík, architekti a stavitelé v Jaroměři a zadána této firmě k provedení dne 2. května 1932 za obnos 43.999,- S výkopem základů bylo ihned započato.

Obec Josefovská sdělila, že část pozemku č. parc. 14/31 ve výměře 99 m2 ku stavbě věnuje jakož i potřebný materiál do základů, pak-li takového bude k ruce a udělila stavební povolení.

Dopisem ze dne 9. května 1932 č.j. 552/32 udělila Eparchiální rada resp. předseda této rady Jeho Přeosvícenost eparchiální episkop Vladyka Gorazd povolení k stavbě ex praesidio a zároveň potvrdil stavební výbor.

Mezi tím dospěly stavební práce již tak daleko, že mohlo býti dne 11. května 1932 přikročeno k

Posvěcení základu.

Obřad vykonal o 4. hod. odp. presbyter O. Vít Abrahám za assistence bohoslovce Bohumíra Axmana, obou z Prahy. Přítomni byli vyjma městského stavebního odboru zástupce obce starosta města Karel Mazáč, zástupce Musejního spolku s předsedou Josefem Matějkou a několik náhodných občanů, celkem na 110 osob.

Jako základní kámen posvěcen byl jeden z kamenů obvodového soklu pod oknem apsidy oltářní. Do kamene byla vložena v olověné krabici pergamenová památní listina tohoto znění:

Dne druhého května roku tisícíhodevitistéhotřicátéhodruhého kdy státní hlavou republiky Československé je její president Tomáš Garrique Masaryk a za panování Jeho Veličenstva Alexandra I. krále Jugoslávie, jako světského ochránce všech pravoslavných, když v této době mocného ruského cara nebylo, který vždy před tím před celým světem tuto povinnost a tento svatý úkol měl - , dále v době, kdy nejvyšším přestavitelem srbské pravoslavné církve, jejíž první zahraniční eparchií jest právě česká pravoslavná eparchie se sídlem v Praze, jest Jeho Svatost patriarcha Varnava, kdy v čele české pravoslavné eparchie stojí Jeho Přeosvícenost Vladyka Gorazd, kdy starostou města Josefova n. Met. jest ředitel Karel Mazáč, položen byl základní kámen k této veřejné pravoslavné kapli Sv. Jiljí v Josefově n. Met.
Psal: Cena Beg Imberi v.r.
Podepsali členové stavebního výboru této kaple:
Alois Alexandr Bydžovský v.r. I. jednatel
Vladislav Čerych v.r. předseda
Husák Dragutin Karel v.r. II. jednatel
Hujer Stanislav Stahia v.r. pokladník
Radoslav J. Kolar v.r. místopředseda
Stepan Topolnický v.r.
Nikolaj Oborský v.r. nadporučík carské armády
Světitel: Presbyter Vít Abraham v.r.
Navrhovatel: arch. O. Kubeček v.r. stavitel
Antonín Hofmeister v.r. kronikář této kaple.
Jiného do základů vloženo nebylo. Zevně je základní kámen označen vtesaným pravoslavným křížem 1932.

Slavnost byla zakončena smutečními bohoslužbami za Karla Kracíka, voj. kantynského z Josefova, štědrého podporovatele pravoslavných Rusů - zajatců za světové války 1914-18, jemuž se za to dostalo čestného názviska "Josefovského ruského konzula". Zemřel dne 22. dubna 1930 v jaroměřské nemocnici. Pohřben jest na hřbitové josefovském. Továrník Vladislav Čerych, jenž se Kracíka v jeho krušném stáří ujal, zřídil mu na hrobě pozoruhodný pomník.

Po slavnosti byli dělníci na stavbě na útraty Vladislava čerycha pohoštěni.
Krajinské časopisy Naše hlasy, Pokrok, Osvěta Lidu, Královédvorské Listy, pak Národní Listy a Národní Politika přinesly o slavnosti noticky a referáty.
Kříž z modřínového dřeva k svěcení věnoval místní truhlář Václav Matouš.

Od 19. do 23, května nebylo na stavbě pracováno. Dělníci byli stávkujícím dělnictvem z Jaroměře přinuceni k němu se připojiti.

Dne 28. května 1932 oslavena byla "glajcha". Pracujícím dostalose blahovůlí Vladislava čerycha vydatného pohoštění.

Stavební odbor s Komisí měly plné ruce práce. Vyřizována běžná korespondence, zasílány žádosti různým korporacím a osobnostem o příspěvky. Zahájena subskribce. Naděje, jež v tuto akci byly kladeny - zklamaly. Příčinu toho dlužno hledati z části v panující hospodářské krisi, z části ve vlažnosti náboženského cítění vůbec, která po státním převratu všeobecně se projevila. Prodávány pohlednice s obrázkem kaple a blokové cihly. Pohlednice dodala fa. Jos. Doležal v Červeném Kostelci 3000 za Kč 855.- 5000 "cihel" knihtiskárna Nejedlýho v Jaroměři za kč 102.- žádost podaná Okresní politické správě ve Dvoře Králové za udělení povolení ku sbírkám setkávala se z formálních důvodů s obtížemi. Vyřízení vůbec nedošlo.
V městské spořitelně v Josefově otevřen běžný účet Fol. 13.

S nelíčenou radostí byla přijata zpráva, že paní Olga čerychová, vdova po továrníku Oldřichu Čerychovi, matka Vladislava Čerycha, věnovala zvonek a kříž na věž, a obě dcerušky Vladislava Čerycha, Milica a Alexandra Čerychovy, ikony Spasitele a Bohorodice pro ikonostáz.

Dne 8. června 1932 o 12. hod v poledne presbyter o. Vít Abraham v bytě Vladislava Čerycha zvonek posvětil na jméno "Sv. Olga".
Dne 15. června 1932 vyzdvižen byl na věž kříž.
Dne 26. června 1932 ustavil se

Slavnostní výbor pro svěcení kaple

Hofmeister Ant., pokl. měst. elektrárny, předseda,
Bydžovský Alexandr, vrátný,
Husák Dragutin Karel,
Hujer Stanislav Stahija, přijímač zboží,
Kolar Radoslav, skladník,
Martinec Jaroslav, tkalcovský mistr,
Oborský Mikuláš, soukromník.

Usneseno, aby kaple byla posvěcena na den Sv. Václava, dne 28. září 1932 o 10. hod. dopoledne.

Dříve, než bude přikročeno k dalšímu líčení, jeví se zajímavým, jak se dospělo k rozhodnutí, kterému světci má býti kaple zasvěcena. Po uvážení všech návrhů ustanoveno, zasvětiti kapli svatému Jiljí, a to z tradičních důvodů, neboť v prastaré osadě Ples, na jejímž místě postavena byla roku 1780-1787 pevnost Josefov, vyjímal se na návrší nad nynějším soutokem Labe a metuje románský kostelík sv. Jiljí. Uvádí se již při roce 1350. Kostelík byl zbořen za pevnostních prací r. 1786.

Třeba že bylo zásadně rozhodnuto, aby slavnost svěcení byla co nejjednodušší a prosta všech okázalostí, tak aby markantněji důstojnost a posvátnost celého aktu vynikla, postaralo se o zvýšení lesku slavnosti místní a vůkolní občanstvo samo, které, třeba že z větší části sice jen ze zvědavosti přivábeno, v nečekaném množství se dostavilo, což pěkný podzimní den jen vydatně podpořil.

Delegáty vyslaly pravoslavné církevní obce z Chudobína, Litovle a j. a město Josefov a Jaroměř.
Místo kolem kaple bylo upraveno péčí členstva pracovní povinnosti a ochotou Františka Dvořáčka, zahradníka fy. A. Čerych a synové zde. Obec Josefovská dala přilehlé cesty posypati pískem a silnici postříkati. Na čtyřech vysokých stožárech vztyčeny vlajky: československá, jugoslávská, ruská a ukrajinská. K výzdobě bylo použito na 60 m girland z lesního chvojí, jež věnovala lesní správa v Novém Plese. V časopisech bylo na slavnost vhodně upozorněno.


Pokračování bude v budoucnu, jak čas dovolí.

Zpět

Poslední aktualizace: Po 26. října 2012, 04:59 CET - Jirka Chráska